Der Adel und die Bodenreform in der Ersten Tschechoslowakischen Republik (1918-1938). Positionen, Strategien, Identitäten

Abstrakt

Po založení Československé republiky v roce 1918 ztratila šlechta své výsadní postavení
a privilegia, která měla v habsburské monarchii. Nová elita dala jasně najevo,
že šlechta nebude v republice hrát žádnou významnou roli – a to ani v politice, ani
ve veřejném životě. Obzvlášť bolestivá pak pro šlechtu byla rozsáhlá pozemková
reforma, v jejímž důsledku mnoho šlechtických rodin přišlo o značnou část svého
majetku, který nezřídka vlastnily již po staletí. Autorka studie rekonstruuje strategie,
kterých zástupci šlechty v Československu použili, aby zachránili alespoň část
svého majetku před konfiskací. Na jedné straně ukazuje, jak se jednotliví šlechtici
pokoušeli za pomoci právních prostředků nebo vztahů s vlivnými politiky dosáhnout
výjimek z pozemkové reformy. Na druhé straně sleduje sítě, které šlechtici
k prosazení svých zájmů budovali – mimo jiné i u Společnosti národů. Článek končí
rokem 1938, kdy byla naděje šlechticů na návrat „starých poměrů“ definitivně
zmařena Mnichovskou dohodou.