Zwischen Zivilisierungsmission, Folklorisierung und Folklorismus. Die Prager Ausstellung "Kunst und Leben in der Karpatenukraine" (1924)

Abstrakt

Na základě pražské výstavy „Umění a život Podkarpatské Rusi“ z roku 1924 ukazuje
autor článku, jak Československo konstruovalo Karpatskou Ukrajinu coby
periferii, kterou je třeba modernizovat a zviditelnit současně. Diskurz o „civilizační
misi“ byl úzce spjat s folklorizací regionu. Přínosem studie je odhalení tohoto paradoxu:
pod záminkou integrace a podpory regionu československý stát přispíval
k jeho zafixování v exotizované odlišnosti. Článek ukazuje, že výstava se neomezovala
pouze na prezentaci lidové kultury regionu, ale prostřednictvím výběru objektů a
postupů konstruovala obraz „autentické“ kultury Karpatské Ukrajiny a tím přispěla
k její folklorizaci a odlišení od zbytku Československa. Analýza výběru exponátů,
jejich regionálního zařazení, rozmístění v muzejním prostoru, vědeckého rámce
i ekonomického zhodnocení tak umožňuje pochopit propojení mezi vědou, pedagogikou
a mocí v rámci jednoho a téhož reprezentačního projektu. Je zřejmé, že
zachování kulturního dědictví v kvazikoloniálním kontextu nepředstavovalo neutrální
gesto, ale bylo spojeno s procesy hierarchizace, normování a kulturní kontroly.