Witwen in spätmittelalterlichen Städten. Eine sozialhistorische Analyse

Abstrakt

Studie je věnována ekonomickému a sociálnímu postavení vdov v pozdně středověkých
českých a moravských městech. Autor si klade otázku, zda ovdovění
v měšťanském prostředí vedlo k výraznému zhoršení životních podmínek žen.
Prostřednictvím berních pramenů z moravské Jihlavy a západočeského Stříbra
zkoumá, jak vdovy nakládaly s majetkem, jímž disponovaly po ovdovění, zda nadále
žily ve svých domech, nebo je naopak prodávaly, popřípadě postupovaly
dospělým synům a provdaným dcerám. Intenzivní pozornost rovněž věnuje problematice
uzavírání nových sňatků v konfrontaci s dobovými teologickými názory.
Prosopograficky koncipovanou analýzou pramenů se autorovi podařilo doložit,
že vdovství sice představovalo sociálně komplikované období ženského života,
přesto jej však jak z hlediska právního, tak z hlediska sociálního můžeme chápat jako
relativně stabilní situaci. Ve většině případů nedošlo po ovdovění ke zhoršení majetkových
poměrů vdov. V prostředí vyšších a středních vrstev se sice vyskytují četné
případy vdov, které po smrti manžela zchudly. Mnohdy však ono chudnutí započalo
již za manželova života. V případě druhých sňatků analýza poměrů v obou
městech jednoznačně ukázala, že ženy druhé sňatky uzavíraly v mnohem menším
počtu případů, než jak soudí dosavadní bádání. I přes mnohá nebezpečí ženy bez
ohledu na věk po ovdovění raději volily život samostatně hospodařících vdov.
Některé žily ve společenství s jinými ženami, jiné v samostatné domácnosti, ve vlastním
domě či v pronajatém bydlení.